Výzva k vyklizení bytu: jak vystěhovat nájemníka po skončení nájmu

Zhruba pětina všech obyvatel České republiky bydlí v nájemním bydlení. Někteří z nájemců mají bohužel potíže s placením nájemného včas. Pronajímatelé tak často musí řešit ukončení nájmu. Často přijde na řadu i výzva k vyklizení bytu. Bohužel to není tak jednoduché.

Kdy má nájemce předat byt

Nájemce má povinnost předat byt v den, kdy nájem skončil. Jestliže obdržel výpověď bez výpovědní lhůty, musí nemovitost vyklidit do měsíce. V případě, že nájemce s ukončením nájmu nesouhlasí, obrátí se na soud. Pronajímatel v takovém případě musí počkat na pravomocné rozhodnutí soudu. To se může pochopitelně táhnout několik měsíců, možná i let.

Nájemce má po výpovědi povinnost odevzdat klíče. Nemusí to dělat osobně, stačí je například vhodit do poštovní schránky. Byt je za odevzdaný považován ve chvíli, kdy pronajímateli nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho dalším užívání.

V občanském zákoníku je uvedeno, že v případě, že nájemce zmizí a nájem lze bez pochybností považovat za ukončený, bude byt odevzdaný ihned.

Byt by měl být ve stavu jako na počátku

Nájemce by měl byt odevzdat ve stavu, jako byl na začátku. Ideální je proto hned na počátku vytvořit protokol, kde bude uvedený stav nemovitosti. POdobný protokol je pak třeba vyhotovit také po skončení nájmu. Jedině tak nemohou vznikonut spory o stavu bytu. Běžné opotřebení je samozřejmě v pořádku.

Výzva k vyklizení bytu – kdy přijde na řadu

V případě, že se nájemce odmítá vystěhovat, přichází na řadu výzva k vyklizení bytu. Přesněji řečeno předžalobní výzva k předání bytu. Pokud nájemní vztah skončil a nájemce se nemá k tomu, aby se vystěhoval, musí nejprve pronajímatel informovat nájemce, že užívá byt neoprávněně.

Právě k tomu slouží předžalobní výzva k vyklizení bytu. V této výzvě pronajímatel bývalému nájmeci sdělí, že je připravený se obrátit na soud, pokud byt ve stanovené lhůtě nepředá. Vzor předžalobní výzvy není problém najít na internetu.

Výzva k vyklizení bytu by měla obsahovat údaje o pronajímateli a nájemci. Díle by měl být uveden zákon, na základě kterého je výzva sepsaná. Dále už stačí jen napsat text, kde pronajímatel důrazně žádá o co nejrychlejší vyklizení bytu. Uvedené musí být nejzazší datum, do kdy je třeba nemovitost vyklidit. Současně by měl upozornit na to, že je připravený se obrátit na soud a také na to, že neoprávněným užíváním majetku vzniká škoda a výdaje, které bude pronajímatel požadovat v rámci vyúčtování, kterého se bude domáhat soudní cestou.

Co když nájemce nereaguje

Pokud bývalý nájemník nebude reagovat, je čas na to podat žalobu na vyklizení bytu. Určitě není vhodné přistupovat k násilnému vystěhování z bytu. Pronajímatel by se tak totiž dopustil trestného činu porušování domovní svobody. Bralo by se to totiž tak, že neoprávněné vnikl do cizího obydlí.

Co by měla obsahovat žaloba

Určitě označení soudu (půjde o okresní soud v místě bydliště žalovaného). Dále musí být uvedeno, kdo je žalobce a kdo obžalovaný a o jakou nemovitost se jedná. Dále by mělo být přesně posáno, že nájem skončil a nájemce se odmítá vystěhovat. Důležité je také uvést právo k bytu žalobce a co po soudu vlastně pronajímatel chce. Tedy nařízení vyklizení nemovitosti a uhrazení nákladů řízení. Plus pochopitelně případná náhrada dalších výdajů.

Soudní řízení jsou zdlouhavá

Jak jistě víte, u soudu není vše na počkání. Soudní řízení bude pravděpodobně trvat dlouho. Na konci soud pak vydá rozsudek. V případě, že bude žalobce úspěšný, může navrchnou výkon rozhodnutí. Následně pak získá příkaz k vystěhování.

Soud pronajímatele i bývalého nájemce informuje 15 dní předem o tom, kdy provede vyklizení. Soudní exekutor potom vykáže bývalého nájemce a odstraní z bytu věci bývalého nájemce a jeho rodiny.

Je ještě další cesta k vystěhování

Kromě žaloby – tedy občanskoprávní cesty, je možné zvolit ještě cestu trestněprávní. Pronajímatel tedy může podat také trestní oznámení pro trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odstavec druhého trestního zákoníku. ten říká, že toho, kdo oprávněné osobě brání v užívání bytu lze potrestat až dvěma lety vězení nebo peněžitým trestem.

Trestněprávní metody by se však měly používat jako poslední instance ve chvíli, kdy svého cíle nemůže pronajímatel dosáhnout jinými metodami. Rozhodně tedy není ideální začít hned s podáním trestního oznámení. Naopak je vhodné nejprve podat žalobu k vyklizení bytu.

Pozor na tlak na nájemce

Pokud potřebujete vystěhovat nájemce, rozhodně se mějte na pozoru, abyste se sami nedopustili trestného činu. Často se stává, že pronajímatel vnikne do bytu a vymění v něm zámky bez toho, aby to oznámil nájemci. Pronajímatel se často domnívá, že na to má právo, když má vlastnické právo k předmětnému bytu. To je ovšem špatně. Takto pronajímatel postupovat nesmí, jelikož by se mohl dopustit trestního činu porušování domovní svobody.

Je možné si sjednat podmínky k vyklizení už ve smlouvě?

Lidé si myslí, že všem potížím s vystěhováním nájemců by se dalo předejít specifickým ujednáním v nájemní smlouvě. V případě, že se toto ujednání v nájemní smlouvě objeví, dává nájemce pronajímateli povolení ke vstupu do bytu a případně i k jeho vyklizení. Bohužel to však rozhodně není postup, který je možný doporučit. Je totiž na posouzení orgánů činných v trestním řízení, zda takové ujednání v konkrétním případě vylučuje trestní odpovědnost pronajímatele.

Objevují se také nezákonné a “šedé” praktiky

V reálném světě se bohužel objevují i další praktiky, které si však zahrávají se zákony. Kromě výměny zámků někdy pronajímatelé sahají k odpojení nebo neplacení energií. To však rozhodně nevede k ničemu dobrému, jelikož v takovém případě se pronajímatel dopouští protiprávního jednání.

Stejně tak se občas objevují další rady, které nejsou příliš košer a je lepší se jim vyvarovat. Jedním z takových tipů je nabídka takzvaného výpalného. V takovém případě to zkrátka pronajímatel vzdá a místo požadování dlužného nájmu ještě nájemci zaplatí, aby se odstěhoval. Samozřejmě je to vaše věc, ale rozhodně to není správné a korektní rozhodnutí.

Ze zoufalství pak například pronajímatel obchází sousedy a o neplatičích jim řekne, s cílem jim protiprávní pobyt alespoň co nejvíce znepříjemnit. Existují samozřejmě i další metody, které však rozhodně nejsou správné, proto je nebudeme ani zmiňovat. Jestliže chcete po nájemci, aby dodržoval smlouvy a zákony, je dobré jít mu příkladem a vše zařídit legální cestou.